[{"data":1,"prerenderedAt":28},["ShallowReactive",2],{"content-osvc-dane-odvody-2026":3},{"path":4,"title":5,"description":6,"h1":7,"html":8,"faq":9},"\u002Fosvc-dane-odvody-2026\u002F","OSVČ daně a odvody 2026: paušální daň vs. skutečné výdaje | sKalkulačka.cz","Daně a odvody OSVČ 2026 přehledně: paušální daň a její pásma, výdajové paušály, minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu i slevy.","OSVČ daně a odvody 2026: paušální daň vs. skutečné výdaje","\u003Cp>Podnikáte jako OSVČ a v roce 2026 se ztrácíte v tom, kolik vlastně odvedete státu? Nejste sami. Živnostník platí tři různé věci — \u003Cstrong>daň z příjmů\u003C\u002Fstrong>, \u003Cstrong>zálohy na sociální pojištění\u003C\u002Fstrong> a \u003Cstrong>zálohy na zdravotní pojištění\u003C\u002Fstrong> — a hned na začátku si vybírá, jak bude uplatňovat výdaje. Právě volba režimu rozhoduje o tom, jestli odvedete o desítky tisíc korun ročně víc, nebo míň. Tento přehled vás provede všemi třemi režimy zdanění, ukáže aktuální částky pro rok 2026 včetně \u003Cstrong>snížení, které přišlo od července 2026\u003C\u002Fstrong>, a na konkrétním příkladu spočítá, který režim se vyplatí.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Přesné číslo pro vaši situaci si spočítáte okamžitě v \u003Ca href=\"\u002Fkalkulacka-osvc\u002F\">kalkulačce odvodů OSVČ\u003C\u002Fa>. Následující text vysvětluje, co za výsledky stojí.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"obsah\">Obsah\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#jak-se-dani-osvc\">Jak se daní OSVČ: tři režimy\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#pausalni-dan-2026\">Paušální daň 2026: tři pásma\u003C\u002Fa>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#pasma-pausalni-dane\">Pásma a měsíční částky 2026\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#snizeni-od-cervence-2026\">Snížení 1. pásma od července 2026\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#komu-se-pausalni-dan-vyplati\">Komu se paušální daň vyplatí\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#vydajove-pausaly\">Výdajové paušály 40, 60 a 80 %\u003C\u002Fa>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#stropy-vydajovych-pausalu\">Stropy výdajových paušálů\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#skutecne-vydaje\">Skutečné výdaje a daňová evidence\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#zalohy-na-pojisteni\">Zálohy na zdravotní a sociální pojištění\u003C\u002Fa>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#minimalni-zalohy-2026\">Minimální zálohy 2026\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#kdy-platit-zalohy\">Kdy a kam zálohy platit\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#dan-z-prijmu\">Daň z příjmu 15 % a 23 %\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#slevy-na-dani\">Slevy na dani a daňové zvýhodnění\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#jak-vybrat-rezim\">Jak vybrat režim: srovnávací příklad\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#terminy-a-priznani\">Termíny a daňové přiznání\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Ca href=\"#caste-chyby\">Časté chyby OSVČ\u003C\u002Fa>\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Ch2 id=\"jak-se-dani-osvc\">Jak se daní OSVČ: tři režimy\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Než se pustíme do částek, ujasněme si strukturu. OSVČ v Česku řeší dvě roviny. První je \u003Cstrong>způsob zdanění příjmů\u003C\u002Fstrong>, kde má na výběr ze tří cest:\u003C\u002Fp>\n\u003Col>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Paušální daň\u003C\u002Fstrong> — jednou měsíční částkou zaplatíte daň i obě pojištění a nemusíte podávat přiznání ani přehledy.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Výdajové paušály\u003C\u002Fstrong> — výdaje uplatníte procentem z příjmů (40, 60 nebo 80 %), takže nemusíte schovávat účtenky.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Skutečné výdaje\u003C\u002Fstrong> — vedete daňovou evidenci a odečítáte reálné, doložené náklady.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Fol>\n\u003Cp>Druhá rovina jsou \u003Cstrong>odvody\u003C\u002Fstrong>, které z podnikání plynou. Pokud nejste v režimu paušální daně, platíte je odděleně:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cstrong>daň z příjmů fyzických osob\u003C\u002Fstrong> — 15 %, u vysokých zisků 23 %;\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>sociální (důchodové) pojištění\u003C\u002Fstrong> — 29,2 % z vyměřovacího základu;\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>zdravotní pojištění\u003C\u002Fstrong> — 13,5 % z vyměřovacího základu.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>Vyměřovací základ přitom není celý zisk: u sociálního pojištění je to 55 % daňového základu, u zdravotního 50 %. Během roku platíte měsíční zálohy a po jeho skončení vše vyrovnáte v přehledech. Paušální daň tuhle administrativu ruší — zaplatíte jednu částku a máte hotovo.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"pausalni-dan-2026\">Paušální daň 2026: tři pásma\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Paušální daň je nejjednodušší režim. Místo přiznání, dvou přehledů a různých záloh posíláte \u003Cstrong>jedinou měsíční platbu\u003C\u002Fstrong>, která v sobě zahrnuje daň z příjmů i obě pojištění. Vstoupit do ní může OSVČ, jejíž \u003Cstrong>roční příjmy nepřekročí 2 miliony Kč\u003C\u002Fstrong>, není plátcem DPH a nemá kromě podnikání další zdanitelné příjmy (drobné výjimky jako dohody se srážkovou daní nevadí). Od roku 2023 má paušální daň tři pásma podle výše a druhu příjmů.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3 id=\"pasma-pausalni-dane\">Pásma a měsíční částky 2026\u003C\u002Fh3>\n\u003Ctable>\n\u003Cthead>\u003Ctr>\u003Cth>Pásmo\u003C\u002Fth>\u003Cth>Měsíční platba 2026\u003C\u002Fth>\u003Cth>Pro koho\u003C\u002Fth>\u003C\u002Ftr>\u003C\u002Fthead>\n\u003Ctbody>\n\u003Ctr>\u003Ctd>1. pásmo\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>9 162 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>příjmy do 1 mil. Kč (jakákoli činnost); do 1,5 mil. Kč, pokud aspoň 75 % plyne z činností s 60–80% paušálem; do 2 mil. Kč, pokud aspoň 75 % plyne z 80% činností\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>2. pásmo\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>16 745 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>příjmy do 1,5 mil. Kč (jakákoli činnost); do 2 mil. Kč, pokud aspoň 75 % plyne z 60–80% činností\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>3. pásmo\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>27 139 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>příjmy do 2 mil. Kč bez ohledu na druh činnosti\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003C\u002Ftbody>\n\u003C\u002Ftable>\n\u003Cp>Do kterého pásma spadnete, závisí na výši ročních příjmů a na tom, jaký výdajový paušál byste jinak mohli uplatnit. Řemeslník s 80% paušálem se tak často vejde do nejlevnějšího prvního pásma i při příjmech nad milion korun, zatímco svobodné povolání se 40% paušálem se do prvního pásma dostane jen do příjmů 1 milion Kč. Do paušálního režimu se vstupuje na začátku roku — \u003Cstrong>oznámení o vstupu podáte správci daně nejpozději do 10. ledna\u003C\u002Fstrong> daného roku, případně do 10 dní od zahájení podnikání.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3 id=\"snizeni-od-cervence-2026\">Snížení 1. pásma od července 2026\u003C\u002Fh3>\n\u003Cp>Původní sazba prvního pásma pro rok 2026 měla činit 9 984 Kč měsíčně. Novela zákona ale \u003Cstrong>vrátila minimální vyměřovací základ sociálního pojištění ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy\u003C\u002Fstrong>, a protože se výše prvního pásma od tohoto základu odvíjí, klesla platba \u003Cstrong>od července 2026 na 9 162 Kč měsíčně\u003C\u002Fstrong>. Změna platí zpětně od 1. ledna 2026, takže poplatníkům, kteří v prvním pololetí platili vyšší částku, vznikl \u003Cstrong>přeplatek 4 932 Kč\u003C\u002Fstrong>. Ten lze využít na snížení dalších plateb nebo o něj požádat správce daně. Druhé a třetí pásmo se nemění a zůstávají na 16 745 Kč a 27 139 Kč.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3 id=\"komu-se-pausalni-dan-vyplati\">Komu se paušální daň vyplatí\u003C\u002Fh3>\n\u003Cp>Klíčové pravidlo zní: kdo platí paušální daň, \u003Cstrong>nemůže uplatnit žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění na děti\u003C\u002Fstrong>. Vyplatí se proto hlavně:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>živnostníkům s \u003Cstrong>vyššími příjmy a nízkými skutečnými náklady\u003C\u002Fstrong> (typicky služby, IT, konzultace, marketing),\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>lidem \u003Cstrong>bez dětí, bez manžela či manželky s nárokem na slevu a bez odečitatelných položek\u003C\u002Fstrong> (úroky z hypotéky, penzijní spoření, dary),\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>těm, kdo ocení, že \u003Cstrong>nemusí řešit účetnictví, přehledy ani zálohy\u003C\u002Fstrong>.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>Naopak se nevyplatí OSVČ, která by díky slevám na děti dosáhla na daňový bonus, nebo která má tak nízký zisk, že by klasickou cestou platila jen minimální zálohy a téměř žádnou daň. Rozdíl ukazujeme níže na \u003Ca href=\"#jak-vybrat-rezim\">srovnávacím příkladu\u003C\u002Fa>. Pozor také na to, že plátce DPH do paušální daně nemůže — pokud fakturujete s DPH, pomůže při výpočtech \u003Ca href=\"\u002Fdph-kalkulacka\u002F\">DPH kalkulačka\u003C\u002Fa>.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"vydajove-pausaly\">Výdajové paušály 40, 60 a 80 %\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Nejrozšířenější režim mezi živnostníky. Výdaje neevidujete podle účtenek, ale \u003Cstrong>odečtete pevné procento z příjmů\u003C\u002Fstrong>. Vedete jen evidenci příjmů a pohledávek. Procento závisí na druhu činnosti a je stejné jako v předchozích letech — pro rok 2026 se nemění. Základ daně pak tvoří rozdíl mezi příjmy a tímto paušálem.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3 id=\"stropy-vydajovych-pausalu\">Stropy výdajových paušálů\u003C\u002Fh3>\n\u003Ctable>\n\u003Cthead>\u003Ctr>\u003Cth>Paušál\u003C\u002Fth>\u003Cth>Pro koho\u003C\u002Fth>\u003Cth>Maximální výdaje (strop)\u003C\u002Fth>\u003C\u002Ftr>\u003C\u002Fthead>\n\u003Ctbody>\n\u003Ctr>\u003Ctd>80 %\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>1 600 000 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>60 %\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>ostatní (volné, vázané, koncesované) živnosti\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>1 200 000 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>40 %\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>svobodná povolání a jiné podnikání (advokáti, lékaři, autoři, daňoví poradci)\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>800 000 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>30 %\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>příjmy z nájmu majetku\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>600 000 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003C\u002Ftbody>\n\u003C\u002Ftable>\n\u003Cp>Stropy vycházejí z maximálního příjmu 2 miliony Kč, na který lze paušál uplatnit (například 80 % z 2 milionů je 1,6 milionu). Výhodou je minimum administrativy a jistota, že finanční úřad výdaje nezpochybní. Nevýhoda: máte-li reálné náklady vyšší než paušál, o možnost je odečíst přicházíte. Kdo vystavuje faktury a řeší ceny, ocení \u003Ca href=\"\u002Fkalkulacka-vypoctu-marze-a-prirazky\u002F\">kalkulačku marže a přirážky\u003C\u002Fa>.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"skutecne-vydaje\">Skutečné výdaje a daňová evidence\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Třetí cesta je vedení \u003Cstrong>daňové evidence\u003C\u002Fstrong> (dříve „jednoduché účetnictví“). Zapisujete skutečné příjmy a skutečné, doložené výdaje a základ daně je jejich rozdíl. Tato varianta se vyplatí, když jsou reálné náklady \u003Cstrong>vyšší než výdajový paušál\u003C\u002Fstrong> — typicky u obchodu s nákupem zboží, výroby, gastra nebo činností s drahým vybavením či velkou spotřebou materiálu. Cenou za nižší daň je administrativa: musíte schovávat a evidovat každý doklad, hlídat, zda náklad souvisí s podnikáním, a počítat s možnou kontrolou. U vyšších investic navíc řešíte odpisy majetku místo jednorázového nákladu.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Kdy se skutečné výdaje reálně vyplatí? Modelově u obchodníka s ročními příjmy 1 milion Kč a nákupem zboží za 700 000 Kč: se skutečnými výdaji zdaňuje základ 300 000 Kč, zatímco s 60% paušálem by zdaňoval 400 000 Kč — a 80% paušál by ani neměl nárok. Skutečné výdaje tu ušetří na dani i pojistném. Naopak u konzultanta s náklady sotva 100 000 Kč je paušál jasně výhodnější. Rozhoduje jediné srovnání: kde je nižší daň i pojistné dohromady.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"zalohy-na-pojisteni\">Zálohy na zdravotní a sociální pojištění\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Kromě daně platí OSVČ během roku \u003Cstrong>měsíční zálohy\u003C\u002Fstrong> na sociální a zdravotní pojištění. Sociální pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu (55 % zisku), zdravotní 13,5 % z vyměřovacího základu (50 % zisku). Když z výpočtu vyjde méně než zákonné minimum, platíte minimální zálohu.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3 id=\"minimalni-zalohy-2026\">Minimální zálohy 2026\u003C\u002Fh3>\n\u003Ctable>\n\u003Cthead>\u003Ctr>\u003Cth>Záloha (hlavní činnost)\u003C\u002Fth>\u003Cth>Do června 2026\u003C\u002Fth>\u003Cth>Od července 2026\u003C\u002Fth>\u003C\u002Ftr>\u003C\u002Fthead>\n\u003Ctbody>\n\u003Ctr>\u003Ctd>Sociální pojištění\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>5 720 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>5 005 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>Zdravotní pojištění\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>3 306 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>3 306 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>Celkem\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>9 026 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>8 311 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003C\u002Ftbody>\n\u003C\u002Ftable>\n\u003Cp>Minimální zálohy platí OSVČ, jejíž zisk je tak nízký, že by z něj vyšla nižší částka. Od července 2026 se minimální záloha na sociální pojištění \u003Cstrong>snížila o 715 Kč\u003C\u002Fstrong> (zpětně od ledna 2026), protože se minimální vyměřovací základ vrátil ze 40 % na 35 % průměrné mzdy. Zdravotní minimum 3 306 Kč zůstává. U \u003Cstrong>vedlejší činnosti\u003C\u002Fstrong> (při zaměstnání, důchodu nebo rodičovské) jsou minima výrazně nižší a zdravotní pojištění se z minima vůbec nepočítá — platí se podle skutečného zisku. \u003Cstrong>Začínající OSVČ\u003C\u002Fstrong> v prvních třech letech hlavní činnosti platí sníženou minimální zálohu na sociální pojištění; u vedlejší činnosti se v prvním roce zálohy neplatí a vše se doplatí až podle přehledu.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch3 id=\"kdy-platit-zalohy\">Kdy a kam zálohy platit\u003C\u002Fh3>\n\u003Cp>Zálohu na \u003Cstrong>sociální pojištění\u003C\u002Fstrong> odvádíte České správě sociálního zabezpečení a je splatná \u003Cstrong>do konce daného kalendářního měsíce\u003C\u002Fstrong>. Zálohu na \u003Cstrong>zdravotní pojištění\u003C\u002Fstrong> posíláte své zdravotní pojišťovně \u003Cstrong>do 8. dne následujícího měsíce\u003C\u002Fstrong>. Nová výše zálohy (podle posledního přehledu) platí až od měsíce, ve kterém přehled podáte — do té doby hradíte dosavadní zálohu. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné; bez něj nemáte nárok na nemocenskou ani na peněžitou pomoc v mateřství. Srovnat si čistý příjem se zaměstnáním můžete v \u003Ca href=\"\u002Fkalkulacka-ciste-mzdy\u002F\">kalkulačce čisté mzdy\u003C\u002Fa>.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"dan-z-prijmu\">Daň z příjmu 15 % a 23 %\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Daň z příjmů fyzických osob má dvě sazby. Ze základu daně \u003Cstrong>do 1 762 812 Kč ročně\u003C\u002Fstrong> (36násobek průměrné mzdy) platíte \u003Cstrong>15 %\u003C\u002Fstrong>, z části nad tuto hranici \u003Cstrong>23 %\u003C\u002Fstrong>. Vyšší sazba se týká jen přesahující části, ne celého zisku. Základ daně u OSVČ je rozdíl mezi příjmy a výdaji (paušálními nebo skutečnými) — do něj se počítají i případné další příjmy fyzické osoby. V režimu paušální daně tuto daň neřešíte samostatně, je součástí měsíční platby.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"slevy-na-dani\">Slevy na dani a daňové zvýhodnění\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Vypočtenou daň snižují slevy. Nejdůležitější je \u003Cstrong>sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně\u003C\u002Fstrong> (2 570 Kč měsíčně), na kterou má nárok každý poplatník s alespoň částí roku ve zdanitelné činnosti. Dále lze uplatnit:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cstrong>daňové zvýhodnění na děti\u003C\u002Fstrong> — 15 204 Kč na první, 22 320 Kč na druhé a 27 840 Kč na třetí a další dítě ročně; může vyjít i \u003Cstrong>daňový bonus\u003C\u002Fstrong>, kdy vám stát rozdíl doplatí,\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>slevu na manžela nebo manželku\u003C\u002Fstrong> bez vlastních příjmů (do 68 000 Kč za rok) pečující o dítě do 3 let — 24 840 Kč,\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>slevy na invaliditu a na průkaz ZTP\u002FP,\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>nezdanitelné části základu daně: úroky z hypotéky, penzijní a životní pojištění, dary nebo dárcovství krve.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>Zásadní upozornění: \u003Cstrong>v režimu paušální daně nelze uplatnit ani slevu na poplatníka, ani zvýhodnění na děti.\u003C\u002Fstrong> Právě to často rozhoduje o volbě režimu — rodič dvou dětí může díky bonusu vyjít výrazně lépe s výdajovým paušálem než s paušální daní.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"jak-vybrat-rezim\">Jak vybrat režim: srovnávací příklad\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Neexistuje univerzálně nejlepší režim — záleží na příjmech, nákladech a slevách. Ukažme si to na modelové OSVČ: \u003Cstrong>volná živnost (poradenství, 60% paušál), roční příjmy 1 000 000 Kč, skutečné doložitelné výdaje 250 000 Kč, poplatník bez dětí a bez dalších slev, hlavní činnost po celý rok 2026.\u003C\u002Fstrong>\u003C\u002Fp>\n\u003Ctable>\n\u003Cthead>\u003Ctr>\u003Cth>Režim\u003C\u002Fth>\u003Cth>Základ daně\u003C\u002Fth>\u003Cth>Daň po slevě\u003C\u002Fth>\u003Cth>Sociální\u003C\u002Fth>\u003Cth>Zdravotní\u003C\u002Fth>\u003Cth>Odvody celkem\u003C\u002Fth>\u003C\u002Ftr>\u003C\u002Fthead>\n\u003Ctbody>\n\u003Ctr>\u003Ctd>Paušální daň (1. pásmo)\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>—\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>v paušálu\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>v paušálu\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>v paušálu\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>109 944 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>Výdajový paušál 60 %\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>400 000 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>29 160 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>64 240 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>39 672 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>133 072 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003Ctr>\u003Ctd>Skutečné výdaje (250 000 Kč)\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>750 000 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>81 660 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>120 450 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>50 625 Kč\u003C\u002Ftd>\u003Ctd>252 735 Kč\u003C\u002Ftd>\u003C\u002Ftr>\n\u003C\u002Ftbody>\n\u003C\u002Ftable>\n\u003Cp>V tomto případě vyhrává \u003Cstrong>paušální daň\u003C\u002Fstrong> — je nejlevnější a bez administrativy. Výdajový paušál je druhý; skutečné výdaje vycházejí nejdráž, protože reálné náklady (250 000 Kč) jsou nižší než 60% paušál (600 000 Kč), takže poplatník zbytečně zdaňuje vyšší základ. Výsledek by se ale \u003Cstrong>otočil\u003C\u002Fstrong> ve dvou situacích. Kdyby měl poplatník dvě děti a manželku bez příjmů, díky daňovému bonusu a slevám, které v paušální dani uplatnit nejdou, by pravděpodobně nejlépe vyšel výdajový paušál. A kdyby šlo o obchodníka s reálnými náklady kolem 1,2 milionu Kč, jasně by vedly skutečné výdaje. Proto si \u003Cstrong>vždy spočítejte všechny varianty\u003C\u002Fstrong> — nejrychleji v \u003Ca href=\"\u002Fkalkulacka-osvc\u002F\">kalkulačce OSVČ\u003C\u002Fa>. Zvažte i dopad na důchod: nižší vyměřovací základ dnes znamená nižší penzi zítra, což si ověříte v \u003Ca href=\"\u002Fduchodova-kalkulacka\u002F\">důchodové kalkulačce\u003C\u002Fa>.\u003C\u002Fp>\n\u003Cp>Zvažujete mezi živností a zaměstnáním? Porovnejte si výdělek s \u003Ca href=\"\u002Fkalkulacka-ciste-mzdy\u002F\">kalkulačkou čisté mzdy\u003C\u002Fa> a nastudujte pravidla v článku \u003Ca href=\"\u002Fcista-mzda-2026-jak-se-pocita\u002F\">Čistá mzda 2026\u003C\u002Fa>. Přivyděláváte si na dohodu? Odvody z \u003Ca href=\"\u002Fkalkulacka-dpp\u002F\">DPP a DPČ\u003C\u002Fa> se řídí jinými pravidly než u OSVČ.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"terminy-a-priznani\">Termíny a daňové přiznání\u003C\u002Fh2>\n\u003Cp>Po skončení roku podáte daňové přiznání a oba přehledy. Základní termíny se opakují každoročně; na příkladu roku 2025 (podávaného v roce 2026) vypadají takto:\u003C\u002Fp>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Daňové přiznání papírově do 1. dubna\u003C\u002Fstrong> — většina OSVČ má ale datovou schránku a pak musí podat elektronicky.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Elektronicky o měsíc déle\u003C\u002Fstrong>, tedy do začátku května (v roce 2026 do 4. května, protože 1. i 3. květen připadají na svátek a víkend).\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>S daňovým poradcem do 1. července.\u003C\u002Fstrong>\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu\u003C\u002Fstrong> do jednoho měsíce po termínu přiznání. Přehled pro zdravotní pojišťovnu jde nově podat jen elektronicky.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>Doplatek daně i pojistného je splatný ve stejné lhůtě jako přiznání, respektive přehled. Kdo je v režimu paušální daně a nepřekročí limity svého pásma, žádné přiznání ani přehledy nepodává.\u003C\u002Fp>\n\u003Ch2 id=\"caste-chyby\">Časté chyby OSVČ\u003C\u002Fh2>\n\u003Cul>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Nezvýšení zálohy po přehledu\u003C\u002Fstrong> — nová výše záloh platí hned od podání přehledu; kdo na to zapomene, riskuje penále.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Automatická volba paušální daně\u003C\u002Fstrong> bez propočtu — u rodičů s dětmi bývá výdajový paušál výhodnější.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Přehlédnutí limitu pásma\u003C\u002Fstrong> u paušální daně — překročení hranice příjmů znamená doplatky a případný přechod do vyššího pásma.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Nulové myšlení na důchod\u003C\u002Fstrong> — minimální vyměřovací základy dnes znamenají minimální budoucí penzi.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Zapomenuté přehledy\u003C\u002Fstrong> — samotné daňové přiznání nestačí, přehledy pro OSSZ a pojišťovnu jsou samostatná povinnost.\u003C\u002Fli>\n\u003Cli>\u003Cstrong>Míchání soukromých a firemních výdajů\u003C\u002Fstrong> u skutečných výdajů — finanční úřad neuzná náklad bez souvislosti s podnikáním.\u003C\u002Fli>\n\u003C\u002Ful>\n\u003Cp>Ať zvolíte jakýkoli režim, aktuální částky si ověřte u zdroje: \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.financnisprava.gov.cz\" rel=\"nofollow noopener\">Finanční správa\u003C\u002Fa> (daň a paušální daň), \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.cssz.gov.cz\" rel=\"nofollow noopener\">ČSSZ\u003C\u002Fa> (sociální pojištění) a \u003Ca href=\"https:\u002F\u002Fwww.vzp.cz\" rel=\"nofollow noopener\">vaše zdravotní pojišťovna\u003C\u002Fa>. Vlastní čísla si pak spočítejte v \u003Ca href=\"\u002Fkalkulacka-osvc\u002F\">kalkulačce OSVČ\u003C\u002Fa>.\u003C\u002Fp>",[10,13,16,19,22,25],{"q":11,"a":12},"Kolik je paušální daň v roce 2026?","\u003Cp>Paušální daň má tři pásma. První pásmo se od července 2026 snížilo na 9 162 Kč měsíčně (dříve 9 984 Kč), a to zpětně od ledna 2026 — poplatníkům tak vznikl přeplatek 4 932 Kč. Druhé pásmo činí 16 745 Kč a třetí 27 139 Kč měsíčně. Do kterého pásma spadnete, závisí na výši a druhu vašich příjmů.\u003C\u002Fp>",{"q":14,"a":15},"Jaké jsou minimální zálohy OSVČ na pojištění v roce 2026?","\u003Cp>U hlavní činnosti platí od července 2026 minimální záloha na sociální pojištění 5 005 Kč (do června to bylo 5 720 Kč) a na zdravotní pojištění 3 306 Kč, celkem 8 311 Kč měsíčně. Snížení sociální zálohy platí zpětně od ledna 2026. U vedlejší činnosti a u začínajících OSVČ jsou minima nižší.\u003C\u002Fp>",{"q":17,"a":18},"Vyplatí se mi paušální daň, nebo výdajový paušál?","\u003Cp>Paušální daň se zpravidla vyplatí při vyšších příjmech, nízkých nákladech a bez nároku na slevy (děti, manžel či manželka bez příjmů, hypotéka). Kdo slevy uplatnit může, často vyjde lépe s výdajovým paušálem — v paušální dani totiž žádné slevy ani daňový bonus nejdou uplatnit. Spočítejte si obě varianty v kalkulačce OSVČ.\u003C\u002Fp>",{"q":20,"a":21},"Jaký výdajový paušál mohu uplatnit?","\u003Cp>Záleží na činnosti: 80 % u řemeslných živností, zemědělství a lesnictví (strop 1,6 mil. Kč), 60 % u ostatních živností (strop 1,2 mil. Kč), 40 % u svobodných povolání a jiného podnikání (strop 800 tis. Kč) a 30 % u příjmů z nájmu (strop 600 tis. Kč). Procenta se pro rok 2026 nemění.\u003C\u002Fp>",{"q":23,"a":24},"Do kdy musí OSVČ podat daňové přiznání a přehledy?","\u003Cp>Daňové přiznání se podává do 1. dubna papírově, do začátku května elektronicky (v roce 2026 do 4. května) nebo do 1. července přes daňového poradce. Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají do jednoho měsíce po termínu přiznání; přehled pro pojišťovnu už jen elektronicky. Poplatníci v paušální dani přiznání ani přehledy nepodávají.\u003C\u002Fp>",{"q":26,"a":27},"Proč se paušální daň a zálohy v roce 2026 měnily?","\u003Cp>Novela zákona vrátila minimální vyměřovací základ sociálního pojištění OSVČ ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy. Od července 2026 proto klesla minimální sociální záloha na 5 005 Kč a platba prvního pásma paušální daně na 9 162 Kč, obojí se zpětnou účinností od 1. ledna 2026. Za první pololetí vzniká přeplatek.\u003C\u002Fp>",1784312503394]