Podnikáte jako OSVČ a v roce 2026 se ztrácíte v tom, kolik vlastně odvedete státu? Nejste sami. Živnostník platí tři různé věci — daň z příjmů, zálohy na sociální pojištění a zálohy na zdravotní pojištění — a hned na začátku si vybírá, jak bude uplatňovat výdaje. Právě volba režimu rozhoduje o tom, jestli odvedete o desítky tisíc korun ročně víc, nebo míň. Tento přehled vás provede všemi třemi režimy zdanění, ukáže aktuální částky pro rok 2026 včetně snížení, které přišlo od července 2026, a na konkrétním příkladu spočítá, který režim se vyplatí.
Přesné číslo pro vaši situaci si spočítáte okamžitě v kalkulačce odvodů OSVČ. Následující text vysvětluje, co za výsledky stojí.
Obsah
- Jak se daní OSVČ: tři režimy
- Paušální daň 2026: tři pásma
- Výdajové paušály 40, 60 a 80 %
- Skutečné výdaje a daňová evidence
- Zálohy na zdravotní a sociální pojištění
- Daň z příjmu 15 % a 23 %
- Slevy na dani a daňové zvýhodnění
- Jak vybrat režim: srovnávací příklad
- Termíny a daňové přiznání
- Časté chyby OSVČ
Jak se daní OSVČ: tři režimy
Než se pustíme do částek, ujasněme si strukturu. OSVČ v Česku řeší dvě roviny. První je způsob zdanění příjmů, kde má na výběr ze tří cest:
- Paušální daň — jednou měsíční částkou zaplatíte daň i obě pojištění a nemusíte podávat přiznání ani přehledy.
- Výdajové paušály — výdaje uplatníte procentem z příjmů (40, 60 nebo 80 %), takže nemusíte schovávat účtenky.
- Skutečné výdaje — vedete daňovou evidenci a odečítáte reálné, doložené náklady.
Druhá rovina jsou odvody, které z podnikání plynou. Pokud nejste v režimu paušální daně, platíte je odděleně:
- daň z příjmů fyzických osob — 15 %, u vysokých zisků 23 %;
- sociální (důchodové) pojištění — 29,2 % z vyměřovacího základu;
- zdravotní pojištění — 13,5 % z vyměřovacího základu.
Vyměřovací základ přitom není celý zisk: u sociálního pojištění je to 55 % daňového základu, u zdravotního 50 %. Během roku platíte měsíční zálohy a po jeho skončení vše vyrovnáte v přehledech. Paušální daň tuhle administrativu ruší — zaplatíte jednu částku a máte hotovo.
Paušální daň 2026: tři pásma
Paušální daň je nejjednodušší režim. Místo přiznání, dvou přehledů a různých záloh posíláte jedinou měsíční platbu, která v sobě zahrnuje daň z příjmů i obě pojištění. Vstoupit do ní může OSVČ, jejíž roční příjmy nepřekročí 2 miliony Kč, není plátcem DPH a nemá kromě podnikání další zdanitelné příjmy (drobné výjimky jako dohody se srážkovou daní nevadí). Od roku 2023 má paušální daň tři pásma podle výše a druhu příjmů.
Pásma a měsíční částky 2026
| Pásmo | Měsíční platba 2026 | Pro koho |
|---|---|---|
| 1. pásmo | 9 162 Kč | příjmy do 1 mil. Kč (jakákoli činnost); do 1,5 mil. Kč, pokud aspoň 75 % plyne z činností s 60–80% paušálem; do 2 mil. Kč, pokud aspoň 75 % plyne z 80% činností |
| 2. pásmo | 16 745 Kč | příjmy do 1,5 mil. Kč (jakákoli činnost); do 2 mil. Kč, pokud aspoň 75 % plyne z 60–80% činností |
| 3. pásmo | 27 139 Kč | příjmy do 2 mil. Kč bez ohledu na druh činnosti |
Do kterého pásma spadnete, závisí na výši ročních příjmů a na tom, jaký výdajový paušál byste jinak mohli uplatnit. Řemeslník s 80% paušálem se tak často vejde do nejlevnějšího prvního pásma i při příjmech nad milion korun, zatímco svobodné povolání se 40% paušálem se do prvního pásma dostane jen do příjmů 1 milion Kč. Do paušálního režimu se vstupuje na začátku roku — oznámení o vstupu podáte správci daně nejpozději do 10. ledna daného roku, případně do 10 dní od zahájení podnikání.
Snížení 1. pásma od července 2026
Původní sazba prvního pásma pro rok 2026 měla činit 9 984 Kč měsíčně. Novela zákona ale vrátila minimální vyměřovací základ sociálního pojištění ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy, a protože se výše prvního pásma od tohoto základu odvíjí, klesla platba od července 2026 na 9 162 Kč měsíčně. Změna platí zpětně od 1. ledna 2026, takže poplatníkům, kteří v prvním pololetí platili vyšší částku, vznikl přeplatek 4 932 Kč. Ten lze využít na snížení dalších plateb nebo o něj požádat správce daně. Druhé a třetí pásmo se nemění a zůstávají na 16 745 Kč a 27 139 Kč.
Komu se paušální daň vyplatí
Klíčové pravidlo zní: kdo platí paušální daň, nemůže uplatnit žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění na děti. Vyplatí se proto hlavně:
- živnostníkům s vyššími příjmy a nízkými skutečnými náklady (typicky služby, IT, konzultace, marketing),
- lidem bez dětí, bez manžela či manželky s nárokem na slevu a bez odečitatelných položek (úroky z hypotéky, penzijní spoření, dary),
- těm, kdo ocení, že nemusí řešit účetnictví, přehledy ani zálohy.
Naopak se nevyplatí OSVČ, která by díky slevám na děti dosáhla na daňový bonus, nebo která má tak nízký zisk, že by klasickou cestou platila jen minimální zálohy a téměř žádnou daň. Rozdíl ukazujeme níže na srovnávacím příkladu. Pozor také na to, že plátce DPH do paušální daně nemůže — pokud fakturujete s DPH, pomůže při výpočtech DPH kalkulačka.
Výdajové paušály 40, 60 a 80 %
Nejrozšířenější režim mezi živnostníky. Výdaje neevidujete podle účtenek, ale odečtete pevné procento z příjmů. Vedete jen evidenci příjmů a pohledávek. Procento závisí na druhu činnosti a je stejné jako v předchozích letech — pro rok 2026 se nemění. Základ daně pak tvoří rozdíl mezi příjmy a tímto paušálem.
Stropy výdajových paušálů
| Paušál | Pro koho | Maximální výdaje (strop) |
|---|---|---|
| 80 % | zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
| 60 % | ostatní (volné, vázané, koncesované) živnosti | 1 200 000 Kč |
| 40 % | svobodná povolání a jiné podnikání (advokáti, lékaři, autoři, daňoví poradci) | 800 000 Kč |
| 30 % | příjmy z nájmu majetku | 600 000 Kč |
Stropy vycházejí z maximálního příjmu 2 miliony Kč, na který lze paušál uplatnit (například 80 % z 2 milionů je 1,6 milionu). Výhodou je minimum administrativy a jistota, že finanční úřad výdaje nezpochybní. Nevýhoda: máte-li reálné náklady vyšší než paušál, o možnost je odečíst přicházíte. Kdo vystavuje faktury a řeší ceny, ocení kalkulačku marže a přirážky.
Skutečné výdaje a daňová evidence
Třetí cesta je vedení daňové evidence (dříve „jednoduché účetnictví“). Zapisujete skutečné příjmy a skutečné, doložené výdaje a základ daně je jejich rozdíl. Tato varianta se vyplatí, když jsou reálné náklady vyšší než výdajový paušál — typicky u obchodu s nákupem zboží, výroby, gastra nebo činností s drahým vybavením či velkou spotřebou materiálu. Cenou za nižší daň je administrativa: musíte schovávat a evidovat každý doklad, hlídat, zda náklad souvisí s podnikáním, a počítat s možnou kontrolou. U vyšších investic navíc řešíte odpisy majetku místo jednorázového nákladu.
Kdy se skutečné výdaje reálně vyplatí? Modelově u obchodníka s ročními příjmy 1 milion Kč a nákupem zboží za 700 000 Kč: se skutečnými výdaji zdaňuje základ 300 000 Kč, zatímco s 60% paušálem by zdaňoval 400 000 Kč — a 80% paušál by ani neměl nárok. Skutečné výdaje tu ušetří na dani i pojistném. Naopak u konzultanta s náklady sotva 100 000 Kč je paušál jasně výhodnější. Rozhoduje jediné srovnání: kde je nižší daň i pojistné dohromady.
Zálohy na zdravotní a sociální pojištění
Kromě daně platí OSVČ během roku měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Sociální pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu (55 % zisku), zdravotní 13,5 % z vyměřovacího základu (50 % zisku). Když z výpočtu vyjde méně než zákonné minimum, platíte minimální zálohu.
Minimální zálohy 2026
| Záloha (hlavní činnost) | Do června 2026 | Od července 2026 |
|---|---|---|
| Sociální pojištění | 5 720 Kč | 5 005 Kč |
| Zdravotní pojištění | 3 306 Kč | 3 306 Kč |
| Celkem | 9 026 Kč | 8 311 Kč |
Minimální zálohy platí OSVČ, jejíž zisk je tak nízký, že by z něj vyšla nižší částka. Od července 2026 se minimální záloha na sociální pojištění snížila o 715 Kč (zpětně od ledna 2026), protože se minimální vyměřovací základ vrátil ze 40 % na 35 % průměrné mzdy. Zdravotní minimum 3 306 Kč zůstává. U vedlejší činnosti (při zaměstnání, důchodu nebo rodičovské) jsou minima výrazně nižší a zdravotní pojištění se z minima vůbec nepočítá — platí se podle skutečného zisku. Začínající OSVČ v prvních třech letech hlavní činnosti platí sníženou minimální zálohu na sociální pojištění; u vedlejší činnosti se v prvním roce zálohy neplatí a vše se doplatí až podle přehledu.
Kdy a kam zálohy platit
Zálohu na sociální pojištění odvádíte České správě sociálního zabezpečení a je splatná do konce daného kalendářního měsíce. Zálohu na zdravotní pojištění posíláte své zdravotní pojišťovně do 8. dne následujícího měsíce. Nová výše zálohy (podle posledního přehledu) platí až od měsíce, ve kterém přehled podáte — do té doby hradíte dosavadní zálohu. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné; bez něj nemáte nárok na nemocenskou ani na peněžitou pomoc v mateřství. Srovnat si čistý příjem se zaměstnáním můžete v kalkulačce čisté mzdy.
Daň z příjmu 15 % a 23 %
Daň z příjmů fyzických osob má dvě sazby. Ze základu daně do 1 762 812 Kč ročně (36násobek průměrné mzdy) platíte 15 %, z části nad tuto hranici 23 %. Vyšší sazba se týká jen přesahující části, ne celého zisku. Základ daně u OSVČ je rozdíl mezi příjmy a výdaji (paušálními nebo skutečnými) — do něj se počítají i případné další příjmy fyzické osoby. V režimu paušální daně tuto daň neřešíte samostatně, je součástí měsíční platby.
Slevy na dani a daňové zvýhodnění
Vypočtenou daň snižují slevy. Nejdůležitější je sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně), na kterou má nárok každý poplatník s alespoň částí roku ve zdanitelné činnosti. Dále lze uplatnit:
- daňové zvýhodnění na děti — 15 204 Kč na první, 22 320 Kč na druhé a 27 840 Kč na třetí a další dítě ročně; může vyjít i daňový bonus, kdy vám stát rozdíl doplatí,
- slevu na manžela nebo manželku bez vlastních příjmů (do 68 000 Kč za rok) pečující o dítě do 3 let — 24 840 Kč,
- slevy na invaliditu a na průkaz ZTP/P,
- nezdanitelné části základu daně: úroky z hypotéky, penzijní a životní pojištění, dary nebo dárcovství krve.
Zásadní upozornění: v režimu paušální daně nelze uplatnit ani slevu na poplatníka, ani zvýhodnění na děti. Právě to často rozhoduje o volbě režimu — rodič dvou dětí může díky bonusu vyjít výrazně lépe s výdajovým paušálem než s paušální daní.
Jak vybrat režim: srovnávací příklad
Neexistuje univerzálně nejlepší režim — záleží na příjmech, nákladech a slevách. Ukažme si to na modelové OSVČ: volná živnost (poradenství, 60% paušál), roční příjmy 1 000 000 Kč, skutečné doložitelné výdaje 250 000 Kč, poplatník bez dětí a bez dalších slev, hlavní činnost po celý rok 2026.
| Režim | Základ daně | Daň po slevě | Sociální | Zdravotní | Odvody celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| Paušální daň (1. pásmo) | — | v paušálu | v paušálu | v paušálu | 109 944 Kč |
| Výdajový paušál 60 % | 400 000 Kč | 29 160 Kč | 64 240 Kč | 39 672 Kč | 133 072 Kč |
| Skutečné výdaje (250 000 Kč) | 750 000 Kč | 81 660 Kč | 120 450 Kč | 50 625 Kč | 252 735 Kč |
V tomto případě vyhrává paušální daň — je nejlevnější a bez administrativy. Výdajový paušál je druhý; skutečné výdaje vycházejí nejdráž, protože reálné náklady (250 000 Kč) jsou nižší než 60% paušál (600 000 Kč), takže poplatník zbytečně zdaňuje vyšší základ. Výsledek by se ale otočil ve dvou situacích. Kdyby měl poplatník dvě děti a manželku bez příjmů, díky daňovému bonusu a slevám, které v paušální dani uplatnit nejdou, by pravděpodobně nejlépe vyšel výdajový paušál. A kdyby šlo o obchodníka s reálnými náklady kolem 1,2 milionu Kč, jasně by vedly skutečné výdaje. Proto si vždy spočítejte všechny varianty — nejrychleji v kalkulačce OSVČ. Zvažte i dopad na důchod: nižší vyměřovací základ dnes znamená nižší penzi zítra, což si ověříte v důchodové kalkulačce.
Zvažujete mezi živností a zaměstnáním? Porovnejte si výdělek s kalkulačkou čisté mzdy a nastudujte pravidla v článku Čistá mzda 2026. Přivyděláváte si na dohodu? Odvody z DPP a DPČ se řídí jinými pravidly než u OSVČ.
Termíny a daňové přiznání
Po skončení roku podáte daňové přiznání a oba přehledy. Základní termíny se opakují každoročně; na příkladu roku 2025 (podávaného v roce 2026) vypadají takto:
- Daňové přiznání papírově do 1. dubna — většina OSVČ má ale datovou schránku a pak musí podat elektronicky.
- Elektronicky o měsíc déle, tedy do začátku května (v roce 2026 do 4. května, protože 1. i 3. květen připadají na svátek a víkend).
- S daňovým poradcem do 1. července.
- Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu do jednoho měsíce po termínu přiznání. Přehled pro zdravotní pojišťovnu jde nově podat jen elektronicky.
Doplatek daně i pojistného je splatný ve stejné lhůtě jako přiznání, respektive přehled. Kdo je v režimu paušální daně a nepřekročí limity svého pásma, žádné přiznání ani přehledy nepodává.
Časté chyby OSVČ
- Nezvýšení zálohy po přehledu — nová výše záloh platí hned od podání přehledu; kdo na to zapomene, riskuje penále.
- Automatická volba paušální daně bez propočtu — u rodičů s dětmi bývá výdajový paušál výhodnější.
- Přehlédnutí limitu pásma u paušální daně — překročení hranice příjmů znamená doplatky a případný přechod do vyššího pásma.
- Nulové myšlení na důchod — minimální vyměřovací základy dnes znamenají minimální budoucí penzi.
- Zapomenuté přehledy — samotné daňové přiznání nestačí, přehledy pro OSSZ a pojišťovnu jsou samostatná povinnost.
- Míchání soukromých a firemních výdajů u skutečných výdajů — finanční úřad neuzná náklad bez souvislosti s podnikáním.
Ať zvolíte jakýkoli režim, aktuální částky si ověřte u zdroje: Finanční správa (daň a paušální daň), ČSSZ (sociální pojištění) a vaše zdravotní pojišťovna. Vlastní čísla si pak spočítejte v kalkulačce OSVČ.