Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je od roku 2024 nejmladší způsob, jak stát prostřednictvím daňové úlevy podporuje spoření na stáří. Na rozdíl od klasického penzijka nejde o jeden konkrétní fond, ale o daňový „obal“, do kterého si vybíráte vlastní investice od globálních ETF přes akcie až po dluhopisy. V tomto článku si vysvětlíme, jak DIP v roce 2026 funguje, kolik reálně ušetříte na dani, jaké podmínky musíte splnit a jak se liší jednotliví poskytovatelé. Pokud si chcete rovnou spočítat konkrétní čísla, využijte naši DIP kalkulačku.
Obsah článku
- Co je DIP a od kdy funguje
- Jak funguje daňový odpočet u DIP
- Podmínky DIP: minimální doba a věk výběru
- Kolik reálně ušetříte na dani
- Kdo nabízí DIP a v čem se poskytovatelé liší
- DIP vs. penzijní spoření vs. běžné investování
- Pro koho se DIP hodí a jaká má rizika
Co je DIP a od kdy funguje
DIP vznikl 1. ledna 2024 jako součást takzvané penzijní reformy a jeho daňová podpora je zakotvena v § 15a zákona o daních z příjmů. Cílem bylo dát lidem modernější a levnější alternativu k doplňkovému penzijnímu spoření, u které si sami rozhodnete, do čeho budete investovat.
Důležité je pochopit, že DIP není samostatný investiční nástroj. Je to spíš režim nebo „obálka“, kterou dostane běžný investiční účet u banky nebo brokera, jakmile splní zákonné podmínky. Uvnitř tohoto obalu pak můžete držet akcie, burzovně obchodované fondy (ETF), podílové fondy, dluhopisy nebo peníze na spořicím účtu. Právě proto se výnos u DIP nedá zaručit; záleží čistě na tom, jak si povede vámi zvolená investice.
Aby účet mohl nést nálepku DIP, musí ho vést k tomu oprávněná finanční instituce zapsaná v příslušném seznamu a produkt musí splňovat pravidla daná zákonem. Výhoda spočívá v daňové podpoře: výměnou za to, že peníze necháte pracovat opravdu dlouhodobě, si můžete snížit daň z příjmů a případně získat příspěvek od zaměstnavatele. Za tuto výhodu ale platíte tím, že se ke svým penězům bez sankce dostanete až po splnění poměrně přísných podmínek, ke kterým se dostaneme níže.
Motivace státu je jednoduchá. Průběžný důchodový systém je pod tlakem stárnutí populace a budoucí státní penze pravděpodobně nahradí menší část dnešního příjmu. DIP je proto stavěn jako doplněk k penzijnímu spoření: má lidem usnadnit, aby si na stáří odkládali sami, a přitom měli volnost investovat efektivněji než jen v konzervativních fondech. Ideálně jde o peníze, které do produktu posíláte pravidelně po řadu let a necháte je v klidu růst bez ohledu na krátkodobé výkyvy trhů.
Jak funguje daňový odpočet u DIP
Vlastní vklady do DIP si můžete odečíst od základu daně z příjmů, a to až do výše 48 000 Kč za rok. Neznamená to, že vám stát 48 000 Kč vrátí. Snížíte si o tuto částku základ, ze kterého se daň počítá, a skutečná úspora je proto rovna dani z odečtené částky.
Zásadní je slovo souhrnný. Limit 48 000 Kč není určen jen pro DIP, ale je společný pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří dohromady: pro DIP, doplňkové penzijní spoření (DPS), starší penzijní připojištění i soukromé životní pojištění. Pokud tedy do penzijka posíláte tolik, že si už odečítáte 30 000 Kč, na DIP vám v rámci odpočtu zbývá jen 18 000 Kč. Příspěvky se sčítají a strop 48 000 Kč platí za vás jako poplatníka celkem.
Kolik na dani ušetříte, závisí na vaší sazbě daně:
- Základní sazba 15 %: z maximálních 48 000 Kč ušetříte 7 200 Kč ročně.
- Zvýšená sazba 23 %: pokud část vašeho základu daně spadá do vyššího pásma (v roce 2026 jde zjednodušeně o roční základ nad zhruba 1,7 milionu Kč, tedy 36násobek průměrné mzdy, přičemž hranice se každý rok mění), může odečtená částka ušetřit až 23 %, tj. až 11 040 Kč. Přesné pásmo pro daný rok si ověřte.
Konkrétní příklad: zaměstnanec se základní sazbou pošle do DIP 4 000 Kč měsíčně, tedy 48 000 Kč za rok. Celou částku si odečte od základu daně a na dani ušetří 7 200 Kč. Kdyby posílal jen 2 000 Kč měsíčně (24 000 Kč ročně), úspora by činila 3 600 Kč. Úsporu uplatníte buď v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele (doložíte potvrzením od poskytovatele DIP), nebo v daňovém přiznání. Podrobná pravidla najdete u Finanční správy a přímo v zákoně o daních z příjmů (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586).
Příspěvek zaměstnavatele na DIP
DIP nemusíte plnit jen z vlastní kapsy. Přispívat vám na něj může i zaměstnavatel, podobně jako na penzijko. Jeho příspěvek je u vás jako zaměstnance osvobozen od daně z příjmů i od sociálního a zdravotního pojištění, a to až do souhrnné výše 50 000 Kč ročně. I tento limit je společný pro všechny produkty spoření na stáří dohromady.
Pro zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele obvykle výhodnější než stejná částka vyplacená ve mzdě, protože se z ní neodvádí daň ani pojistné. Jde tedy o benefit, na který se vyplatí u zaměstnavatele zeptat. Pozor ale na to, že příspěvek zaměstnavatele se nezapočítává do vašich 48 000 Kč pro vlastní odpočet. Jsou to dva oddělené limity: 48 000 Kč pro vlastní odpočet a 50 000 Kč pro osvobozený příspěvek zaměstnavatele.
Podmínky DIP: minimální doba a věk výběru
Aby daňové výhody platily, musíte dodržet takzvané pravidlo 120/60. Peníze z DIP smíte vybrat bez sankce jen tehdy, pokud jsou splněny obě tyto podmínky současně:
- Minimální doba trvání 10 let (120 měsíců) od založení produktu.
- Minimální věk 60 let v okamžiku výběru.
Nestačí splnit jen jednu z nich. Pokud si například založíte DIP v 35 letech, po deseti letech vám bude 45 a na bezsankční výběr si musíte počkat ještě dalších 15 let, dokud nedosáhnete šedesátky. Naopak když začnete v 55 letech, šedesátky sice dosáhnete za pět let, ale kvůli podmínce deseti let se k penězům bez dodanění dostanete až po deseti letech, tedy v 65 letech.
Co se stane při předčasném výběru? Přijdete o daňovou výhodu a musíte dodanit dříve uplatněné odpočty, zpravidla za posledních 10 zdaňovacích období, jako ostatní příjem. Prakticky tak vrátíte úsporu, kterou vám stát poskytl. Dotčen může být i osvobozený příspěvek zaměstnavatele. DIP proto berte jako dlouhodobý závazek, ne jako rezervu pro případ nouze; na tu je vhodnější běžná likvidní rezerva na spořicím účtu.
Kolik reálně ušetříte na dani
Daňová úspora je přímo úměrná tomu, kolik si odečtete, a vaší sazbě daně. Následující tabulka ukazuje roční úsporu podle výše vkladu, který si za rok odečtete. Nezapomeňte, že odečíst lze nejvýše 48 000 Kč, takže vyšší vklady už další daňovou úsporu nepřinášejí. Jejich smysl je pak už jen v samotném zhodnocení, ne v dani.
| Roční vklad (odpočet) | Měsíčně | Úspora při 15 % | Úspora při 23 % |
|---|---|---|---|
| 12 000 Kč | 1 000 Kč | 1 800 Kč | 2 760 Kč |
| 24 000 Kč | 2 000 Kč | 3 600 Kč | 5 520 Kč |
| 36 000 Kč | 3 000 Kč | 5 400 Kč | 8 280 Kč |
| 48 000 Kč | 4 000 Kč | 7 200 Kč | 11 040 Kč |
| 60 000 Kč (nad strop) | 5 000 Kč | 7 200 Kč | 11 040 Kč |
Úspora 7 200 Kč ročně možná nezní ohromujícím dojmem, ale v dlouhém horizontu se sčítá. Za dvacet let při plném využití limitu jde o 144 000 Kč jen na daních, a to peníze, které navíc mohou samy pracovat. Pokud chcete vidět, jak vklady rostou díky složenému úročení, nebo jak výnos vypadá po odečtení inflace, použijte kalkulačku reálného výnosu investice. Skutečnou daňovou úsporu i projekci hodnoty portfolia si spočítáte v DIP kalkulačce.
Kdo nabízí DIP a v čem se poskytovatelé liší
DIP dnes nabízí široká škála institucí. Zjednodušeně je můžeme rozdělit do tří skupin, které se liší filozofií, poplatky i tím, co všechno si do produktu můžete koupit:
- Robo-advisory a investiční platformy (Portu, Fondee) sestaví a spravují za vás hotové portfolio složené hlavně z ETF. Jsou jednoduché, vhodné pro začátečníky a o rebalancing se starají samy.
- Brokeři a banky se širokou nabídkou (Patria, Fio banka) vám dají přístup přímo na burzu k jednotlivým akciím, ETF i dluhopisům. Vyžadují víc vlastní aktivity, ale nabídka je nejširší.
- Klasické banky a fondové domy (Raiffeisenbank, Česká spořitelna, Conseq) nabízejí DIP zpravidla přes vlastní aplikaci či podílové fondy. Oceníte je hlavně kvůli pohodlí a tomu, že máte vše na jednom místě.
Srovnání nejčastějších poskytovatelů DIP shrnuje následující tabulka. Poplatky jsou orientační, mění se v čase a vždy si je před založením ověřte přímo u poskytovatele:
| Poskytovatel | Typ | Do čeho investujete | Orientační poplatky |
|---|---|---|---|
| Portu | Robo-advisor / platforma | ETF portfolia, akcie, nemovitostní fond | zvýhodněně kolem 0,5 % ročně |
| Fondee | Robo-advisor | ETF portfolia (akcie + dluhopisy) | 0,5 % + DPH (cca 0,6 % ročně) |
| Patria Finance | Broker | Akcie, ETF, dluhopisy (nejširší nabídka) | poplatek za pokyn (od cca 0,4 %) |
| Fio banka | Banka / e-Broker | Akcie, ETF, dluhopisy | fixní poplatek za pokyn |
| Raiffeisenbank | Banka | ETF, akcie, fondy, certifikáty | dle sazebníku |
| Česká spořitelna | Banka | ETF, fondy, certifikáty (přes George) | dle sazebníku |
| Conseq | Fondový dům | Podílové fondy | dle fondu (vstupní a správcovský) |
Oficiální stránky poskytovatelů: Portu (https://www.portu.cz), Fondee (https://www.fondee.cz), Patria (https://www.patria.cz), Fio banka (https://www.fio.cz), Raiffeisenbank (https://www.rb.cz), Česká spořitelna (https://www.csas.cz) a Conseq (https://www.conseq.cz).
Populární broker XTB byl mezi Čechy dlouho oblíbený pro nákup ETF, DIP ale v nabídce delší dobu neměl. Než si u kteréhokoli brokera DIP založíte, ověřte si, zda tuto službu aktuálně poskytuje. Při výběru poskytovatele obecně sledujte hlavně tři věci: celkové poplatky (za správu i za nákup), šíři nabídky (stačí vám hotové ETF portfolio, nebo chcete vybírat jednotlivé tituly?) a uživatelské pohodlí. Jestli teprve zvažujete, do čeho v rámci DIP investovat, mohou se hodit naše články Nejlepší broker na ETF 2026 a Jak začít investovat do ETF.
DIP vs. penzijní spoření vs. běžné investování
DIP není jediná cesta ke spoření na stáří a v mnoha ohledech se překrývá s doplňkovým penzijním spořením (DPS) i s obyčejným investováním přes brokera. Každá varianta má svá pro a proti:
| Kritérium | DIP | Penzijní spoření (DPS) | Běžné investování |
|---|---|---|---|
| Daňový odpočet | Ano, do 48 000 Kč (souhrnně) | Ano, do 48 000 Kč (souhrnně) | Ne |
| Státní příspěvek | Ne | Ano, až 340 Kč měsíčně | Ne |
| Příspěvek zaměstnavatele | Ano, osvobozený do 50 000 Kč | Ano, osvobozený do 50 000 Kč | Ne (běžná mzda) |
| Investiční možnosti | Široké (ETF, akcie, dluhopisy, fondy) | Omezené (účastnické fondy) | Neomezené |
| Poplatky | Nízké až střední | Regulované, nízké | Od velmi nízkých po vyšší |
| Vázanost peněz | 10 let a zároveň do 60 let věku | Zpravidla do 60 let věku | Žádná, výběr kdykoli |
Hlavní rozdíl mezi DIP a penzijkem je v tom, že DPS má státní příspěvek (u DIP chybí), zatímco DIP nabízí volnější a často levnější investování s možností jít i do dynamických akciových ETF. Běžné investování nemá žádnou daňovou podporu ani vázanost. Peníze máte kdykoli k dispozici a po splnění časového nebo hodnotového testu bývá zisk z prodeje cenných papírů osvobozen od daně. Řada lidí proto tyto nástroje kombinuje: penzijko kvůli státnímu příspěvku, DIP kvůli odpočtu a volnosti a běžný účet kvůli likviditě. Detailní propočet penzijka najdete v kalkulačce penzijního spoření.
Pro koho se DIP hodí a jaká má rizika
DIP dává největší smysl pro toho, kdo:
- platí daň z příjmů a chce si ji legálně snížit,
- spoří opravdu dlouhodobě a peníze nebude potřebovat před šedesátkou,
- chce sám rozhodovat, do čeho investuje, a preferuje ETF či akcie před konzervativními penzijními fondy,
- má u zaměstnavatele možnost příspěvku na DIP.
Naopak se spíš nehodí pro toho, kdo bude peníze potřebovat dřív, nemá stabilní zdanitelný příjem, ze kterého by odpočet uplatnil, nebo si už celý limit 48 000 Kč vyčerpává jinými produkty. Pro takového člověka může dávat větší smysl obyčejný investiční účet bez vázanosti, u kterého se navíc zisk z dlouhodobě držených cenných papírů za splnění zákonných podmínek často daní příznivě.
Na co si dát pozor:
- Výnos není garantovaný. DIP je jen obal. Pokud uvnitř držíte akciová ETF, hodnota může výrazně kolísat a v mezidobí i klesnout.
- Dlouhá vázanost. Peníze jsou fakticky uzamčené do 60 let věku a minimálně na 10 let. Předčasný výběr znamená dodanění odpočtů.
- Společný limit. 48 000 Kč platí dohromady s penzijkem i životním pojištěním. Rozložení příspěvků si dobře rozmyslete.
- Poplatky. I malý rozdíl v ročním poplatku se za desítky let výrazně projeví na konečné hodnotě. Porovnávejte celkovou nákladovost, ne jen jeden údaj.
Upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a nepředstavuje investiční ani daňové poradenství. Uvedené limity, sazby a podmínky vycházejí z pravidel platných pro rok 2026 a mohou se v čase měnit; konkrétní čísla i svou osobní situaci si ověřte u poskytovatele DIP, u daňového poradce nebo přímo u Finanční správy.